{ text-align:center; }

sobota 17. září 2016

[Choi Mari] Návštěva korejské restaurace

   Už jsou to skoro dva týdny, co jsem dorazila do Londýna. Nejprve se chci zmínit ještě o pár věcech, co jsem při psaní posledního deníkového článku opomněla. Holky chodí do dívčích škol a jako každé jiné britské děti musí nosit do školy školní uniformy. A je k tomu spousta pravidel. K letní verzi uniformy (což jsou šaty) nesmí mít punčocháče ani silonky, jen ponožky. U bot je taky milion pravidel. T. musí mít baleríny s páskem, ale jen určitý druh a jen s určitým druhem pásku. Koupí bot jsme tak strávili téměř dvě hodiny (a jedna z pracovnic obchodu si myslela, že jsem jejich starší sestra. Všechny tři jsem hubené s dlouhými hnědými rovnými vlasy a je pravda, že mezi ně zapadám).



   Dveře od domu nemají zámek. Klíč mají jen od bytu, dole zadávají kód. Výtah vypadá jak z doby před sto lety. Schody na domovní chodbě jsou potažené kobercem. A skutečně je někdo čas od času vysává.

Růže z Cleveland parku.
   Tenhle týden jsem měla sraz s více lidmi. První byla Andrea. Češka, která je live-out au-pair blízko Pitshanger (což je ode mě asi deset minut pěšky). Hlídá sedm dětí a i když má tu rodinu ráda, bude tam končit, jelikož musí dojíždět a to není v Londýně zrovna levná záležitost.

   Celé dva týdny jsem přemýšlela, jakou si koupit simku. Pak jsem si vzpomněla na Giffgaff, což je společnost pod O2, od které jsem měla simku i posledně. A navíc ti jí pošlou zdarma. Takže mám simku opět od nich, včera mi přišla. Do svou dnů od objednání, což mě mile překvapilo. Taky jsem našla místo, kde pro Giffgaff prodávají top-up vouchery (což je to samé jako kredit u nás) a úspěšně jsem sim aktivovala.

Ilustrační foto schodiště (to naše je ale více potemnělé a koberec je červený)
(tumblr.com)
   Dneska jsem měla sraz s N. a její kamarádkou. Byla jsem z toho trochu nervózní, ale to mě přešlo hned jak jak jsem si úspěšně dobila peníze na Oyster card a našla správné nástupiště. Holky mě vyzvedli přes stanicí metra Holborn a společně jsem šli do restaurace SuperStar BBQ. Holky měli hovězí na rýži a polévku. Já si objednala kimchi jigae a japchae. Měla jsem podezření, že kimchi jigae bude chutnat podobně jako zelňačka. Chutná naprosto přesně jako zelňačka, akorát trochu víc pálivá a s kousky tofu a masa.

   Holky byly fajn a řekli, že mě někdy příště provedou po městě. Cestu zpátky jsem taky zvládla bez větších potíží. Příští týden bych ráda navštívila Hyde park a Kyoto garden, tak je možné, že tu koncem příštího týdne bude další článek o mém životě v Londýně.

2 komentáře:

  1. Vypadá to, že se ti daří. Navíc už máš nějaké zkušenosti z minula, tak to snad budeš zvládat levou zadní :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jediné, co se mi zatím nedaří, je nějak donutit tu malou dělat úkoly aniž by byla zapnutá televize.

      Vymazat