{ text-align:center; }

pátek 19. srpna 2016

[Doporučuji: Hudba] Srpen

   Už je tu druhá polovina srpna. Drazí školou povinní, máte radost? Já ano, ale já nejsem školou povinná. Ale teď zpět k tématu a k hudbě, kterou tento měsíc doporučuji.

   Jako první zpěvačku tu mám korejskou zpěvačku JOO. Mnozí ale budou spíše než ji znát jejího mladšího bratra Ilhoona, který je členem populární skupiny BtoB. V baladě Bad guy si můžeme dosyta vychutnat její hlas plný síly.




   Monkey Majic je japonsko-kanadská kapela, což se určitě nevidí každý den. Narazila jsem na ně díky jejich písničce If, která se mi ihned zalíbila. Na MV jsem se tehdy nekoukala,jen poslouchala písničku a i když se mi ten hlas nezdál, stejně jsem si myslela, že zpěvák je Japonec.


   Lanu den Rey jsme tu již určitě měli. Tentokrát jsem tu ale s písní Video games, která mí taková zvláštní nádech čehosi, co nedokáži tak úplně popsat.


   Jako čtvrté si dáme SHINee. Tato pětičlenná skupina je jednou z nejznámějších na korejské popové scéně. Bylo to právě těchto pět mladíků, kdo mě přitáhl ke světu k-popu (který nemá východ, takže si to dobře rozmyslete, než se odvážíte vstoupit). Písnička One je jedna z těch pomalejší, ale já mám tyhle stejně většinou raději.


   Kdysi dávno to byla právě rocková skupina The Gazette, kdo mě zatáhl do světa asijské hudby. Písnička Cassis je dodnes takovou mojí srdcovkou.


   I tentokrát nesmím vynechat talentovaného pianistu a skladatele Yirumu. Dnes s písní When the love falls.


   A opět tu máme i Birdy. Wing mě z nějakého důvodu rozesmutňuje a to ani vlastně nemám tušení, co ten text znamená (angličtina není problém, jenom jsem se nějak nedostala k tomu text zanalizovat).


   A konečně někdo, koho jsem tu ještě až dosud nepředstavila. Aaron Yan je taiwanský herec a zpěvák a bývalý člen skupiny Fahrenheit (která se bohužel v roce 2012 rozpadla). A Aaron nám dnes zazpívá píseň o lásce I can see nothing but you.


   Pro změnu tu mám výjimečně jednu českou. Touto výjimkou je píseň Odpusťte nám od Michala Penka. Máma si jí jednou pouštěla a mě se zalíbila. Přeci jen byla moje máma v osmdesátých ještě teenagerka, takže je jasné, že písničky z této doby má zmáknuté.


A pro dnešek poslední si dáme jihokorejské (v té době ještě) trio Lunafly a jejich titulní píseň z jejich prvního alba ve španělštině. Angličtina jim šla moc dobře (možná proto, že Sam je Brit), ale se španělštinou na tom také rozhodně nejsou vůbec špatně. Zaposlouchejte se do A ti a posuďte sami.


   Pokud máte nějaké písně, které byste mi rádi doporučili, určitě neváhejte. Obzvláště pokud se jedná o jazyky asijských zemí, které normálně neposlouchám, severské země, polštinu a nebo francouzštinu (té není nikdy dost).

Žádné komentáře:

Okomentovat