{ text-align:center; }

pátek 3. června 2016

[Doporučuji: Filmy a seriály] Červen

   Je tu nový měsíc a s ním i další mnou doporučené filmy a seriály. Snažím se vždy o co nejpestřejší výběr, tak snad Vás alespoň něco z mého výběru zaujme.

   Jako první bych ráda doporučila britský film Far from the madding crowd (česky Pryč od hlučícího davu). Kostýmní dramata odehrávající se v 19. století jsou mou velkou vášní, takže určitě muselo být jasné, že se tu alespoň jedno objeví. Hlavní hrdinkou je svéhlavá a tvrdohlavá Bathsheba Everdene. Batsheba není je velmi samostatná a za každou cenu se snaží vyhnout manželství, což je je pro mladou dívku v 19. století poněkud netypické. Kvůli tomu dokonce odmítne i nabídku pana Oaka, přesto, že si s ním velmi dobře rozumí a chová k němu vřelé city. Nedlouho poté, co odmítne pana Oaka zdědí Bathsheba farmu po svém strýci a rozhodne se, že jí sama bude vést a spravovat, což rozhodně nebylo pro ženu její doby jednoduché.



   Když jsem narazila na jihokorejský film odehrávající se v Nizozemí, rozhodla jsem se si ho ze zvědavosti pustit. Rozhodně jsem udělala chybu, protože film Daisy se mi moc zalíbil. Hye-young je malířka, která se v Amsterodamu živí malováním portrétů. Od určitého okamžiku začala dostávat od neznámé osoby kopretiny. Květiny dorazí každý den přesně ve 4:15 odpoledne. Květiny jí posílá Park Yi, který ji kdysi spatřil malovat na louce za městem a na první pohled se do ní zamiloval. Bojí se ale, že kdyby se s ní sblížil, dostala by se do potíží, jelikož on je nájemný vrah. Do toho se kolem Hye-young začne motat Jeong-woo. Jeong-woo je detektiv interpolu a v Amsterdamu se snaží odhalit odhalit velkou skupinu drogových dealerů. Hye-young používá jako zástěrku, aby zatímco jej maluje mohl nerušeně pozorovat davy lidí, aniž by u toho vypadal podezřele. Jenže shodou okolností si začne Hye-young myslet, že to Jeong-woo jí posílá kopretiny a zamiluje se do něj a později je kvůli němu střelena do krku, což jí zanechá němou až do konce života. Navíc Jeong-woo ze dne na den zmizí, takže je Hye-young nejen němá, ale také má zlomené srdce.

Korejský film The Crossing.
(tumblr.com)
   A z Koree se tentokrát vydáme do Spojených států a to s filmem Výměna, který je natočen na motivy skutečné události. Christine Collins je svobodná matka bydlící na předměstí Los Angeles se svým synem Walterem. Jednoho dne nechá Waltera jen na pár hodin doma samotného a když se vrátí zpět, chlapec není nikdy k nalezení. Christine se snaží uklidnit. Obejde sousedy, zavolá známým, ale když se Walter do večera nevrátí, zavolá na policii. Trvá to několik měsíců, ale policie Waltera nakonec najde. Walter je Christine předán na nádraží za přítomnosti davu novinářů. Jenže chlapec, který vystoupil z vlaku není Walter, ale nějaký úplně cizí chlapec. Když to Christine pronese nahlas, policisté novináře i Christine tvrdí, že je to určitě jej syn, jen je psychicky vytížená. Jenže chlapec je menší než Walter, rád jí jiná jídla, mluví jinak a i zubařské záznamy nesedí. Policie však stále trvá na tom, že chlapec je Walter Collins a tak se Christine rozhodně vzít věci do svých rukou a bojovat za to, aby opět začali hledat jejího syna.

   V mých seznamech nesmí chybět ani francouzské filmy. Slavíci v kleci byl jeden z prvních francouzských filmů, které jsem kdy viděla. Film vypráví příběh Clémenta Mathieu, učitele na jedné internátní chlapecké škole, a jeho studenta Peirra Morhange.  Většina chlapců ve škole byli sirotci a téměř všichni byly považováni za problémové studenty. Clément ale věřil, že v jádru jsou všichni z nich dobří hoši a rozhodl se to dokázat i vedení školy a to pomocí hudby.

Britský film Effie Gray.
(tumblr.com)

   A z Evropy zpátky do Asie. I sell love je čínský film s velmi zajímavým námětem. Tiffany potřebovala peníze a i když dlouho váhala, nakonec přijala nabídku slečny, která jí kontaktovala a začala pracovat jako doprovod do společnosti. Po nějaké době si dokonce najde dlouhodobého sponzora, jenže nedlouho na to potká Rexe, sympatického medika v zácviku a začne zvažovat, že by zrušila smlouvu.

   Často si vybírám filmy podle názvu a tak nakonec sleduji něco jiného, než co jsem očekávala. Jedním z příkladů může být i německý film Wunderkinder (česky Zázračné děti). Abrascha Kaplan je geniální houslista a jeho kamarádka Larissa Brodsky je vynikající pianistka. Oběma je přibližně třináct let a jsou velmi vychvalováni komunistickými oficíry Sovětského svazu, i přesto, že jsou Ukrajinci. Do jejich rodného města Poltawy se přistěhuje německá rodina Reichových, která vede místní pivovar a mají dceru Hannu, která se učí hrát na housle. Díky hudbě se děti brzy sblíží a stanou se nerozlučnými kamarády. Jenže vše hezké jednou končí a i když je druhá světová válka již nějakou dobu v plném proudu, na Poltawu dopadnou její následky až teď. Německo se obrátilo proti Rusům a obsadili Ukrajinu. Hanna a její rodina jsou mimo nebezpečí, jelikož jsou Němci, jenže Obrascha a Larissa jsou Židé.

   Miluji filmy podle knižní předlohy a dokonalým příkladem je Tuck Everlasting (česky Tajemství nesmrtelných). Winnie Foster je ze zámožnější rodiny a tak jí nečeká hraní venku z přáteli nebo nic nedělání. Dny tráví hraním na piano, vyšíváním a dalšími nudnými činnostmi, které její matka schvaluje. Jednoho dne se rozhodně, že už to déle nevydrží a vydá se toulat do lesa. Tak u jedné studánky narazí na Jesse, který ji vezme k sobě domů, jelikož už je pozdní večer a za světla by domů zpět nikdy nedošla. Už od první chvíle se jí na Jessiem něco nezdá a jak tráví čas s jeho rodinou, je si čím dál tím víc jistá, že je na nich něco zvláštního. Mají totiž tajemství, které se nesnadno vysvětluje.

Film Corn Island.
(tumblr.com)

   Moc nejsem na romantické komedie, ale korejský film Queen of the night si nějakým způsobem našel cestu do mého srdce. Young-soo potkal Hee-joo, když si šel na oběd do práce koupit sendvič. Od té doby, co jí spatřil stát za kasou už si nikam jinam jídlo jít koupit nešel. Trvalo mu dlouho, než se konečně odhodlal jí pozvat na schůzku, ale nakonec vše dobře dobře dopadlo a za nějakou dobu už byly svoji. Hee-joo je klidná, nudná a průměrná manželka v domácnosti. Nebo to si alespoň Young-soo myslel. Jenže po třídním srazu, kde někdo natočil jeho ženu tančit a dal na to na internet se dozvídá, že jeho ženu někteří znají pod jménem Lexy a začíná pátrat po podrobnostech. A ne všechny se mu líbí.

   A po komedii si dáme něco vážnějšího a to příběh Wladyslawa Szpilmana s filmem Pianista. Film jsem shlédla během Západočeského Jamboree (skautského srazu), když jsem byla ještě na základní škole a začala jsem kvůli němu hodně zajímat o osudy Židů za 2. světové války. Film se trochu liší od autobiografie, kterou Szpilman sám napsal,ale i tak stojí za shlédnutí. Příběh začíná podrobením a okupací Polska. Velmi dobře na něm můžeme vidět, jak Židé postupně nemohli vůbec nic: chodit do kaváren, parků, dokonce ani používat chodníky. A i když Szpilman válku přežil, do dnes se neví, co se stalo s jeho rodinou.

   Rozloučit bychom se ale měli něčím veselým a tak Vám chci představit jednu z mých nejoblíbenějších animovaných pohádek a tou je Anastázie. V roce 1916 se konal ples na oslavu 300 od doby, kdys rod Romanovců ujal vlády na Ruskou říší. Tento ples je narušen čarodějem Raspustinem, který zabil celou Anastáziinu rodinu, jen jí samotné se podařilo utéct. O několik let později vidíme Anastázii opouštět sirotčinec, kde jí pojmenovali Káťa, jelikož si nic nepamatovala. Jediné, co ví je, že se musí dostat do Paříže. A tak když jí jakýsi Dimitrij navrhne, že jí dostane do Paříže, pokud bude předstírat, že je ztracená princezna Anastázie, přijme jeho nabídku. 

Žádné komentáře:

Okomentovat