{ text-align:center; }

úterý 20. června 2017

[Choi Mari] Léto už je tu...

   Ještě před týdnem bylo mizerně a každý den pršelo, ale teď je naopak příšerný pařák. Prý to ale stejně nevydrží déle jak týden. Alespoň doufám. Jet někam metrem je velmi podobné sezení vedle roztopených kamen.

   V sobotu 13. května jsem se vydala na malý výlet do Oxfordu. Svůj průzkum jsem zahájila v tamní botanické zahradě, která ač není příliš rozlehlá i tak stojí za návštěvu. Nejvíce se mi tak líbily skleníky. Pak jsem se vydala směrem k muzeím, ale po cestě jsem se zastavila v Covered Market v naději, že jelikož je to trh, budou tam mít nějaké stánky s jídlem. Bohužel je to spíš takové malé nákupní centrum v prostorách bývalého trhu. Navštívila jsem dvě muzea (obě mají volné vstupné a jsou propojená) a to Pitt Rivers Muzeum a Oxford Muzeum of Natural History. To první bylo o něco více zajímavé. Tak trochu to vypadalo jako sbírka náhodných rituálních předmětů, hudebních nástrojů, šperků a inuitského oblečení. Mojí poslední zastávkou před cestou domů byla Port Meadow, což je olbřímí louka stále využívaná jako pastva pro koně, kteří mě kompletně ignorovali (naopak ty krávy si mě všímali a netvářili se zrovna dvakrát nadšeně z toho, že jim stojím ve večeři). Univerzity byly všechny zavřené, jelikož se rozdávali diplomy, takže pokud je chcete navštívit, vyhněte se tomuto období v roce.

čtvrtek 8. června 2017

[Doporučuji: Hudba] Červen

   Minulý týden nám konečně začal nový měsíc. Už jen necelých šest týdnů a jsou tu prázdniny. Už se na ně docela těším. V sobotu mám cestu do Cardiffu, takže příští deníčkovský článek by snad konečně měl obsahovat něco zajímavého. Ale teď už k hudbě:

1. Jumping od jihokorejské dívčí skupiny KARA.

2. 生きる od tibetské zpěvačky Alan Dawa Dolma.

sobota 3. června 2017

[Doporučuji: Knihy] John Wyndham - Midwichské kukačky

   Opět tu mám knihu od Johna Wyndhama. Malé info o autorovi: po skončení školy ve věku osmnácti let vyzkoušel řadu zaměstnání, včetně práva nebo farmaření. Protože mu to ale příliš nevynášelo, dal se na psaní a později začal posílat krátké příběhy do amerických sci-fi magazínů. Během druhé světové války se přihlásil do služby a v armádě sloužil jako dešifrovací operátor. Po válce se inspirován úspěchem svého bratra, též spisovatele, vrátil zpět ke psaní. V roce 1951 pak vydal svůj první román Den trifidů. Během svého života pak napsal další dalších šest knih.

(KOSMAS)

   Jak již název vypovídá, příběh se odehrává v Midwichi, malém městečku na anglickém venkově.  Manželé Gayfordovi se vrací zpět domů po nějakém čase ztráveném v Londýně. Vstup do městečka jim ale je odepřen armádou, která oblast uzavřela, jelikož se stalo něco neuvěřitelného. Doslova všichni obyvatelé usnuly a to na přesně dvacet čtyři hodin. Dayfordovým je nakonec vstup do Midwiche povolen, pokud budou hlásit neobvyklé události armádě. Nedlouho po této příhodě zjistí všechny ženy, které v tu dobu byly v městečku přítomny, že jsou těhotné. A aby toho nebylo málo, když se děti narodí, něco na nich je. Možná jsou ty jejich zlaté oči a plavé vlasy. Možná to, že během několika měsíců vyspěli stejně jako běžné děti během několika let. 

   I když je to kniha z padesátých let, mě se četla rychle a četla jsem jí s chutí. Wyndhamův styl psaní ale není pro všechny, jak jsem zjistila, když jsem četla komentáře po články o této knize.

sobota 27. května 2017

[Doporučuji: Filmy a seriály] Květen

   Počasí se nám konečně vylepšilo (prý ale ne na dlouho). Taky tu mají pět prázdniny. Nějak mi nejde na rozum, proč mají týden dlouhé volno jen pět nebo šest týdnů před koncem školního roku. Naštěstí bude host-father doma, takže to nebude zas až tak hrozné. A teď už k těm filmům.

   Jako první tu mám animovaný japonský film Giovanni's Island. Junpei a jeho mladší bratr Kanta žijí v poklidu na jejich ostrově s otcem a dědečkem. Krátce po konci 2. světové války ostrov obsadí Rusové. Kanta a Junpei stejně jako ostatní děti ostrova nenávidí Ruské vojáky i jejich rodiny. To se změní když se Junpei shodou náhod seznámí se stejně starou dívčinou Táňou.

pátek 12. května 2017

[Choi Mari] Duben a plány do budoucna

   Během posledního měsíce se toho zas až tak moc nestalo. V sobotu 22. dubna jsem měla focení s velmi milou fotografkou Meelie. Bylo to poprvé, co jsem fotila s fotografkou (předtím, to byly vždy fotografové) a tak jsem byla mírně nervózní. Původně to měl být portrétová project, ale jelikož jí na poslední chvíli všichni odřekli tak jsme dělali něco jiného. (Fotky jsou na jejím instagramu, pokud jste zvědaví.)

   Po focení jsem měla sraz s kamarády v korejské restauraci. Nakonec nás tam jedlo společně deset, takže bylo celkem těžké si popovídat se všemi. Po večeři se k nám přidali další dvě holčiny a vydali jsme se na druhý konec města do Alexandra Palace zabruslit si. Naposledy jsem předtím bruslila když mi byly čtyři roky na zamrzlém rybníku v Božkově. Nebylo to se mnou ale zas až tak špatné. Spadla jsem jen dvakrát, ale pořádně na levé koleno, takže ke konci to tak trochu krvácelo a měla jsem tam obří fialovou modřinu celé tři týdny.

pondělí 8. května 2017

[Inspirace] Cult party-kei

   Po delší době tu mám další módní inspiraci z Japonska. Cult party-kei styl dostal své jméno po módním butiku v Tokiu (který se ale v současné době nazývá Virgin Mary). Mlže se vzhledově velmi podobat dolly-kei nebo mori-kei, ale jisté rozdíly tu přeci jen jsou.

Čínská internetová celebrita Long Mao Zhin.
(tumblr.com)
   

pátek 5. května 2017

[Doporučuji: Hudba] Květen

   Pro dnešek je tu jen hudební doporučení, ale brzy by měli opět začít přibývat pořádné články. Nedávno jsem procházela můj starý blog a našla pár témat, o kterých jsem chtěla psát, ale nikdy na to nedošlo. V blízké budoucnosti se do nich konečně pustím. Ale teď už k té hudbě:

1. Drive od jihokorejského zpěváka Yoo Seung Chan.


2. Je Saute Partout od francouzské zpěvačky ZAZ.

sobota 22. dubna 2017

[Doporučuji: Knihy] A dost! - Pamela Druckerman

      Novinářka Pamela Druckerman debutovala jako spisovatelka s knihou Lust in Translation: the Rules of Infidelity from Tokyo to Tennesse, ale mezinárodně se proslavila až knihou A Dost!: Francouzské děti nedělají scény. Od roku 2004 žije se svým manželem v Paříži.

(luckabohemia.cz)

    Pamelino vyprávění začíná už těhotenstvím, ke kterém Francouzsky přistupují jinak než Američanky.  Také byla velmi šokována tím, jak brzy po porodu se francouzské ženy vrací do práce a velmi obdivovala jejich vychované a spořádané děti. Děti jejich francouzských přátel, na rozdíl od dětí těch amerických, spořádaně seděli u stolu, neměli problém s jedením zdravých jídel a po jídle si spořádaně hráli zatímco si jejich rodiče povídali nad šálkem kávy.

    Normálně nečtu knihy o výchově dětí, ale tato mě zaujala a tak jsem se rozhodla jí dát šanci. Určitě jsem neudělala chybu. Kniha je to velmi zajímavá, obzvláště ten kontrast mezi americkou a francouzskou výchovou. Navíc je doplněná vtipnými příběhy. Určitě doporučuji si přečíst.

pátek 14. dubna 2017

[Choi Mari] Možná je tu změna plánu

   Je to skoro měsíc od posledního deníčkového článku. Poslední dobou nebyl na nic čas, jelikož začali velikonoční prázdniny, které mají holky na celých dvacet dní. Do školy jdou zpátky až příští čtvrtek. Alespoň, že mají během prázdnin poměrně hezké počasí. První týden byl poměrně hektický, ale teď je tu jejich táta, takže na ně nemusím dohlížet celý den..

   Ještě před prázdninami, konkrétně 23. března měla T. ve škole divadelní představení a její role byla babička z bohaté rodiny. Podle reakce diváků to byla nejoblíbenější postava, i když neměla moc textu a učitelé jí neustále chválili za dobrý herecký výkon.

Podzim v Fulham Palace.

neděle 9. dubna 2017

[Doporučuji: Hudba] Duben

   Je tu nový měsíc a s ním i nový seznam písní, které bych Vám ráda doporučila. Velikonoční prázdniny zatím přežívám, ale ještě je přede mnou týden a půl. Teploty jsou v Londýně poslední dobou velmi letní a já tady nemám téměř žádné letní oblečení, takže umírám horkem. Snad se Vám bude můj výběr pro tento měsíc líbit.

1. Breath od jihokorejské dívčí skupiny Miss A.

2. Guren od japonské kapely The Gazette.